Ricci talent v kokpitu, talent na zídce boxů
Giacomo Ricci, sedmatřicetiletý Ital, je v paddocku FIA Formule 2 unikátem. Je tomu právě 13 let, co v Budapešti vyhrál svůj poslední profesionální závod – sprint formule 2 (tehdy GP2)! Když poznal, že jeho kariéra za volantem dál nepovede, tak přestoupil do managmentu a již několik let s úspěchem vede milánskou organizaci Trident.
Když jsem ho zde roku 2010 fotil s vítěznou trofejí, kterou na chvilku půjčil mému synovi, tak ještě netušil, že se v takovém autě právě svezl naposledy (kariéru v monopostech tedy ukončil podobně, jako Josef Král triumfem), hodilo se tedy, popovídat si o jeho osudech právě zde na Hungaroringu.
Giacomo Ricci (ITA) s pohárem za vítězství v GP2 při GP Maďarska 2010 (foto: Roman Klemm)
Redakce: Pokud si dobře pamatuji, tak existoval špičkový italský motocyklista Fausto Ricci. Máš s ním něco společného?
Giacomo Ricci (dále GR): Ne, ale z sportovní motoristické rodiny jsem. Táta byl vášnivý závodník a jezdil jak okruhy s vozy GT, tak i rallye. Měl například Lancii Stratos a Delta.
Redakce: Ty jsi šel poměrně klasickou cestou přes motokáry, F-BMW, F-Renault… Jak se ale přihodilo, že jsi jako Ital jezdil německý šampionát ADAC F-BMW?
GR: To rozhodl táta. Chtěl měl vyrvat z mé „comfort zone“ v Itálii a naučit mě, jak se otrkat v cizím prostředí. Na F-BMW vzpomínám rád. Byli tam tehdy výborní jezdci, například Timo Glock a Christian Klien.
Giacomo Ricci (ITA) v kokpitu formule (foto: Roman Klemm)
Redakce: Jak jste motorsport financovali?
GR: Táta byl lékař a tenkrát to proto přeci ještě šlo z vlastní kapsy. Tedy až do F3000. Tam jsem pro sezony 2005 a 2006 našel sponzora a stal se roku 2006 „italským“ mistrem. Dál to ale nějak nešlo.
Redakce: Nasměroval jsi tedy kariéru do USA…
GR: Ano, v tom ohledu mi moc pomohl bývalý jezdec F1 Max Papis, kterého dobře znám. Stáj Indeck Forsythe tehdy organizovala výběrový test pro Formuli Atlantic. Chtěli nasadit 4 auta a dvě z nich pro nejlepší jezdce toho testu. A prosadil jsem se! Jenže pak přeci jen něco neklaplo s jejich mecenášem a tak Forsythe nasadil jen dva vozy zaplacené Red Bullem… Formuli Atlantic jsem tedy jel za menší tým Erica Bachelaerta jménem Conquest.
Byl jsem opravdu připraven a ochoten začít kariéru v USA a jít směrem Indianapolisu. Jenže se jednalo právě o časy, kdy série ChampCar kolabovala a s ní i F-Atlantic. Naše investované peníze byly fuč.
Redakce: Objevil jsi se tedy zase tady u nás…
GR: Vrátil jsem se do Evropy, kde jsem bral i příležitostné starty. Jednou takovou příležitostí bylo angažmá v týmu DPR GP2, který právě převzal pan Herckt. Znal jsem ho a jeho syna už z F-Renault. Měl o mě velké mínění a zavolal mi. Moc mi věřil, ale mým úkolem bylo především pomoci Michaelovi. Myslím, že jsem odvedl dobrou práci a jejím vyvrcholením bylo právě to vítězství na Hungaroringu. Vůbec jsem tehdy netestoval, prostě mi zavolali, když mě potřebovali a já do toho auta skočil.
Giacomo Ricci (ITA), manažer stáje Trident ve FIA F2 a F3 na boxové zídce (foto: Roman Klemm)
Redakce: Věděl jsi tehdy v Budapešti, že to byl právě Tvůj poslední velký závod?
GR: Vůbec ne. Vždycky mě zavolali krátce před víkendem a potom už nezavolali. 2–3 roky jsem ještě jezdil, co se dalo. Roku 2013 jsem byl členem továrního týmu Peugeot Italia při 24h na Nürburgringu. Z toho se ale nedalo žít. K tomu onemocněl táta…
Redakce: Tak tedy Tvá druhá kariéra…
GR: Pomáhal jsem tenkrát jako manažer jednomu malému týmu v AutoGP. To byl začátek. Rozhodující ale bylo, že mi zavolal majitel stáje Trident pan Maurizio Salvadori (úspěšný promotér také v pop music). Jeho tým se tehdy nacházel v dost špatném stavu a rozhodl se pro jakýsi nový začátek. Nový personál ve spojení s ohromnými investicemi. Jsem od té doby zodpovědný za chod formule 2 a také formule 3. A jsem se svou prací spokojen. S F3 jsem tam, kde být chceme a Bortoleto bojuje o titul. F2 ještě potřebuje čas…
Redakce: Jak je možné, že má Trident mezi F2 a F3 takový rozdíl výkonnosti?
GR: Ve formuli 2 hrají zkušenosti ohledně nastavení vozu mnohem větší roli. A naši jezdci letos ještě zkušenosti sbírají.
Redakce: Z toho důvodu si asi přeješ pro 2024 nezměněnou jezdeckou sestavu, ne?
GR: Teoreticky ano. V praxi to ale vypadá tak, že se Novalak vydá asi úplně jiným směrem a co bude dělat Staněk ještě nevíme.
Giacomo Ricci (ITA), manažer stáje Trident ve FIA F2 a F3 (foto: Roman Klemm)
Redakce: Co by jsi na celkovém pojetí organizace F2/F3 vylepšil nebo změnil?
GR: V motorsportu to bude vždy tak, že jezdci musejí sehnat velké peníze. S tím nic neuděláš. Naším problémem je, že jsme tady v našem paddocku jaksi odstrčeni a zájem médií by mohl být větší. Vydal bych se proto po vzoru MotoGP – garantovaný postup úspěšných jezdců do vyšší třídy. A k tomu jeden paddock pro všechny od F1 až po F3. Sponzoři by měli lepší viditelnost a fandové lepší přehled.
Redakce: Po své sportovní kariéře se tedy ohlížíš jaksi s bolestí, nebo s úsměvem?
GR: Naprosto s úsměvem. Do F1 nebo Indy500 jsem se sice nedostal, ale ve svém nitru najisto vím, že jsem vždy do toho dal to nejlepší a že jsem byl opravdu dobrý. S tím, čeho jsem dosáhl jsem pro sebe spokojen.
Redakce: Vidíš se jednoho dne jako manažer ve formuli 1?
GR: Nevím, možná… Aktuálně má pro mě ale absolutní přednost úspěch Tridentu.
Text: Roman Klemm, redakčně korigováno, foto: Roman Klemm
