Kromě normálních motokárových závodů, byly v minulosti také k vidění závody rychlých superkartů na normálních automobilových okruzích. Trochu si je připomeneme, ať už jako mistrovství Evropy, nebo také jako úspěch českých barev v tomto seriálu.
Jistě se zeptáte, jaký rozdíl spatříme v superkartu vůči normální motokáře? Rozdíly tam jsou a my se na ně podíváme.
První rozdíl nalezneme v plně aerodynamickém bodykitu. Mají však i delší rozvor (1130 mm) a závodí se s nimi vesměs na běžných okruzích delších, jak 1500 m. Pohonnou jednotku tvoří vesměs dvoudobé motory o objemu 250ccm, Dvouválcové a nebo jednoválcové vodou chlazené speciální superkartové motory, vybavené šestistupňovou manuální převodovkou. Pneumatiky se používají jiné, než na běžných motokárách.

Superkarty, foto Fotosport.cz
Jsou namontované na větších discích o velikosti 6 palců a jsou také o dost širší. Z nuly na sto dokáže tento rychlý Superkart upalovat stejně rychle jako normální motokára, a to je zhruba za 3 sekundy, ale její nejvyšší rychlost se však pohybuje až 260 km/h. To podle profilu závodního okruhu. Výkon dvouválcového motoru superkartů se pohybuje na hranici 100 PS při 14 300 ot/min. Váha superkartu s nápněmi je kolem 148 kg.
V Evropě se konaly závody superkartů pod hlavičkoumezinárodní organizace CIK FIA. Dokonce se v minulosti jezdilo i mistrovství světa, naposledy to bylo v roce 1995. Prvním mistrem světa v roce 1983 se stal Brit Martin Hines a posledním v roce 1995 opět Brit Roberts Trevor. V letech 2002-2019 se konalo oficiální mistrovství Evropy, přičemž v letech 2002-2003 se závodilo ve dvou kategoriích – jednoválců a dvouválců. V kategorii jednoválců získal první titul Andrew Agnew na podvozku Anderson a motoru Rotax a druhé místo v Evropě si vyjezdil český motokárista Michal Barták. Druhým a posledním šampionem byl pak Němec Michael Sadurski na podvozku PVP a motoru Gas Gas. Prvním šampionem Evropy ve dvouválcových superkartech se stal v roce 2002 Brit Martin Hines s podvozkem Zipkart a motorem Rotax.

#1 Adam Kout (CZ) se bude v Assenu snažit obhájit titul loňského mistra Evropy superkartů (foto Vráťa Ondráček)
V šampionátu se začaly postupem času objevovat podvozky české provenience se značkou MS Kart.Pod touto značkou se skrývá jméno úspěšného českého motokáristy Milana Šimáka z Prachatic. Němec Peter Elkmann, jako tovární jezdec MS Kartu, s ním dosáhl na vítězství v evropském poháru v roce 2008. V roce 2013 jsme se poprvé radovali z českého pódiového umístění, a to třetího místa Adama Kouta, a to také na podvozku MS Kart a s italským motorem DEA. Po druhém místě v roce 2014 přišla zlatá éra českého závodníka Adama Kouta a v letech 2015-2016 ME Superkartů vyhrál. Pak následovaly ještě u Adama Kouta dvě druhá místa v letech 2017 a 2018. Šampionát ME skončil rokem 2019, kdy jeho posledním šampionem byl dekorován Peter Elkmann na podvozku Anderson a s českým motorem VM, který tím završil sérii tří po sobě jdoucích titulů mistra Evropy superkartů.

Sven Kahnt (D) Performer – Carboniacup Most 2020 by VDR
Němec Peter Elkmann ale nepřestal být rychlým motokárám věrný. Postavil se svým otcem speciální “motokáru” Performer 1000 a tak jakoby založil novou “motokárovou” kategorii, kterou mohou čeští diváci vidět i v ČR v závodech Carboniacupu, kde pravidelně tyto stroje pilotuje Rakušan Ameseder, Němec Hentschel, nebo další Němec Kahnt, který startuje na podobném stroji Pacemaker. Tyto zvláštní “motokáry” jsou osazené motory Suzuky GSX – R 1000 K5/K7 o výkonu kolem 180 PS.
Text Vláďa Rožánek a Vráťa Ondráček